Né, na našich hrobech nehnijí kříže
a náhrobky se neklenou,
žádný mramor ni tepané mříže,
andělé s hlavou skloněnou,
či žádný věnec ze zlatých vláken,
svíčka jež vítr nezhasí,
my hnijem v jamách politi vápnem,
v kostech nám vítr haraší.
A stále víc je nás tu dole,
pod vámi rostem den co den,
už nadouváme vaše pole,
až jednou pukne vaše zem,
pak všichni vyjdem v strašný řad
na lebce lebka s hnátem hnát
a zařvem ve tvář lidem všem:
"My mrtví, my Vás žalujem!".
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵