Když ^Dvítr ^Azvedá ptáky ^Dz pobřeží a ^Gv křídlech slyším ^Ahlas a ^Dkoním ^Av postříbřených ^Dotěžích se ^Gnechce ^Dmezi ^Gnás. Když ^Aležíš v hlubinách bez ^Dnávratů a ^Gcítíš, jak dny ^Ajdou, jsi ^Dbez pout, ^Abez dechu a ^Dbez šatů a ^Gdýcháš ^Dsvobo^Gdou. Když dálka propadá se do moří a hadích návleků a prázdným výškám, když se pokoříš a zmizíš do věků. Když vplouváš s karavelou do mraků a nespíš náhodou a cítíš slabou vůni tabáku, dýcháš svobodou. V mlhách, upletených z korálků, když měsíc schází z hor, v lodích, vymyšlených pro válku, vyplouvám za obzor. Slyším, jak rozbíjí se lucerna i cinknout podkovu, nečekej na mě, moje nádherná, Altheo z ostrovů. ^D