Emi Emi Emi Emi Ami D G Ami Ami7 1. Věřím, až jarní déšť poslední spláchne z hořkejch let Gdim H7 Ami H7 a na dlaních z vyprahlejch dnů zůstane vyschlej amulet, Ami D G Ami Ami7 že nakonec jak ptačí křídla zašumí něhou v srdci mým Gdim H7 Ami H7 Emi Emi6 tvůj měkkej hlas, co řekne mi, že zůstane už jenom s ním. 2. Věřím, že láska chutná tím víc, čím je jí míň, tak už to je a písní svou na tomhle nic už nezměním, jen mít na chvíli sílu zastavit okamžik a čas, abych svůj den tak jako dřív nakonec zase nepropás'. A A7 A6 A A7 Emi R: Never more, never more. 3. Věřím, že lidi zlí často nemůžou v noci spát, i když už vím, že svědomí se nechá schovat pod kabát, věřím a věřit musím, že křivda křivdou zůstane, i když jsi chlap a hořkost z ní podzimní vítr odvane. 4. Věřím v deštivej den, kdy už ti zbejvá jenom pít a poslední cigáro máš a zvonek nechce zazvonit, věřím, že nakonec za dveřma musí někdo stát, protože čas je hroznej pán a nemusí se na nic ptát. R: Never more ... 5. Věřím, že přijde den, kdy zůstane čas chvíli stát a do polí tak jako dřív lidi se půjdou milovat, pak snad přestane krákat ten starej havran ze zlejch hor a nikdy víc neuslyším to jeho věčný "never more". 6. Věřím, až přejde čas opilejch nocí, smutnejch rán, přiletí pták a všechno zlý odnese oknem dokořán, za ním chraptivým hlasem bude se ztrácet temnej chór, až nakonec neuslyším to jeho strašný "never more". A A7 A6 A A7 Emi A A7 A6 A A7 Emi R: Never more, never more, never more, never more.