Vítr fouká skrze trámy oken, skrze trámy rozbořených zdí a stromům co stojí kousek bokem, v korunách se listí rozezní. Vítr fouká skrze rámy dveří, skrze sto let stará podkroví a stromy co hodně pamatují, jeho melodií odpoví. Ref.: Tak pojď, už je to blízko! Támhle kousek sejdem z cesty, a pak dál, slunce je nízko, nás povedou hvězdy. Prý tam v noci tančí nahé víly, lišky a *?* lišky po stěnách, a v komínech kvílí meluzíny, ve vikýřích vítr sbírá prach. Já nevěřím tomu, co se říká, i když bych ty víly viděl rád. Teď jsem spolu, mám jen jedno přání, tohle místo, chci ti ukázat! Tak pojď! Refrén Ten starý dům, hluboko ve tmě, tepe na konci mých žil a líto je mě, toho co jsem neprožil.