Už se to tu zase vaří, muži, ženy, děti, staří jdou, po ulicích jdou, mají toho vážně dost, v očích jim zbyla zášť a zlost a tak jdou, do ulic jdou. Nechtějí další, další zákazy, nařízení, příkazy, chtěli by nebejt jenom tupou masou. "Pryč s touhle vládou!" chtěli by zařvat z plnejch plyc, ale nemaj tu sílu. A tak den za dnem kráčí po ulicích a cejtěj se jak sráči, že nemaj odvahu riskovat popravu. V duších jim zbude nasranost a smutek nad tím, jak život jim utek. Vztek, samota, smrt.