Křič o rovnosti a o svobodě lidu, boj za pravdu vždy na paměti měj, proklínej stokrát despotu a bídu a odvahu dál v lidech probouzej. Křič slovem perem, křič i svými činy, ať předevšemi všude zní tvůj křik, i když ti budou páni prsty bělostnými, budou hrozit, že jsi fanatik. Nechť ve tvém křiku špetka strachu není, nechť valí se jak láva do ulic a jestliže snad tvůj křik skončí ve vězení, ke mřížím přilni a křič ještě víc. A jestliže snad v tom krutém okamžení, stisknou ti hrdlo tam v chládku žaláře a učiní tak konec tvému bdění, aspoň jim mlčky naplij do tváře. Časy se mění, prapory blednou, slová se jeví jak černobílý film. Svoboda, rovnost svou silou věčnou stále kříčí, stále křičí: tyranie zhyň!