1. Na rameEmino mi Hmihavran useCmaj7dá
a Emišpatné, špatné zprávy přináF#ší,
už jsem si Emizvyknul, no Hmico se dělat Cmaj7dá,
a málem Emizapomínám, jak ho strašně nesnáH7ším
R: Jak se mi Csměje Dsmíchem funeEmibráků
a pak mi Cříká Dhlasem chraplaEmivým,
zase tě Cdalší Dopustila Emibrachu,
jsi Cproklet, proklet, proklet... vždyť já Emivím
2. Přitom mi drze zírá do talíře,
až znechuceně jídlo odstrčím,
on na zbytky se vrhá jako zvíře,
ach, jak si přeju, jen ať mu zaskočí.
R:
3. Pak vidím dívku ulicí se vznášet,
běžím za ní až při tom klopýtám,
havran se mění v ustrašené ptáče
a letí, letí, prchá bůhví kam..
R: Z dálky se směje smíchem funebráků
a ještě volá hlasem chraplavým,
jen ať tě taky neopustí brachu,
jsi proklet, proklet, proklet...
|