Levá, dva, pohov, dva, zpívat, dva.
CSlyšte, jak Míra si civilu Fneužil
Edimpoté, co Copustil Dmipodmínky poGlní,
Csouzen byl za to, že cizích práv Fzneužil,
Edimvšanc dal své Cvlastnosti Gmorálně volCní.
Některé záGžitky z CvojensGké služCby
ze všeho nejD7radši nezažil už Gby,
Cobzvláště poGručík CMeszáGros GáCbor
dráždil ho jak D7býka červený fáGbor,
CMíra mu přislíbil stokrát v duGchu
C
odplatu vo síle čtyř dělobuCchů.
®: GDěvčice nevěrná, Chlavice jaGderná,
D7vojna je nádherGná!
"Jen počkej, Gábore, do dne a do roka,
však já ti připravím pořádnou ránu,"
sliboval Míra, a to s tváří proroka,
když tenkrát opouštěl kasáren bránu.
V civilu způsobem poměrně prostým
opatřil pro akci potřebný kostým,
v půjčovně rekvizit za mírný obnos
rozličné vám šatky snesou až pod nos,
než padly ty pravé, zkusil troje
s hodností majorskou stejnokroje.
®:
Sluneční brýle a falešné šediny,
Míra měl toho dne parádní formu,
do města, kde sloužil, zas přijel z dědiny,
na sobě majorskou tu uniformu.
Ukrytý v podloubí na hlavní třídě,
čekal, až v ta místa konečně přijde
ten, co ho dva roky soustavně deptal,
chudáka vojáka nikdy se neptal,
jenže dnes Míra byl nadřízený,
Meszáros tím pádem zas vyřízený.
®:
Veprostřed náměstí atrakce veliká:
cvičí tam poručík pořadový krok,
za hojné účasti vděčného publika
major ho péruje, až je z toho cvok:
"CČelem vbok, vpravo vzad, krok-sun-krok a klus,
zastavit, stát, raz, dva, tři, D7pozor, pohov, Gšlus,
Ckaždou chvíli hrozí vám s nepřítelem střet,
proto rychle k zemi D7a plížením vpGředG7!"
Aby se Meszáros neradoval,
tak na závěr Míra ho degradoval.
®:
Hej!
|
