1. Hodláš-li, Alásko, přijít za mnou až Ezítra,třeba bude už Hmipozdě,jsem jen Dhromádka kostí a shlukA bílkovin a Hmi7naježené rakety mi Dmíří rovnou do slabin
a také na mou Ahlavu,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se Ejitra,a o sebe se se mnou Hmirozděl,než Dpřiletí nějaký mimozemšťan Aod novin a Hmi7začne spočítávat kapky krve Djako plody jeřabin a podá o tom Azprávu.
Rf. A pak Ana titulní F#mistránce EVesmírného Akurýra vyjdou reporF#mitáže o Etom, jak Zem Aumírá,
generálské Dmaj7prýmky, velvyslancův Cmižaket,Eexkluzivní Dsnímky nablýskaných Eraket s různými Aemblémy, Hmi, Ejó, to bude Hmipríma Ačlánek,Hmi, E
HmiZemě srovnaná se Azemí,Hmi, E, Hmiplus přiložený Aplánek. Hmi, E
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,
a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,
a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, že tohleto všechno je i moje přání,svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,že tam přežije to bombardování.
Rf. A pak na titulní stránce...
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, může být už pozdě, nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra a o sebe se se mnou rozděl,cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.
Rf. + mohyly, mohyly kamenů všechno mlčky přikryjí,i miliardu Romeů, i miliardu Julií ...
|
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
