JsEou věci, ktHerý člověk nAepochopEí,
tC#miak třeba například ty rF#mi7ádiový vHlny,
vEe vzduchu pHo nich není Aani stopEy,
C#mia přitom všude kolem jF#mi7e to vlastně pHlný,
F#mi7anebo balón: přHece když to lítá,
člF#mi7ověk by uvnitř čekal ňHáký zařízení,
řEekněme vHrtuli, co bAy tam byla skrEytá,
jC#mienže v tý kouli nic, alF#mi7e lautr nic nHení.
®: A přitom vzhA6ůruF#mi, nC#miese tě to vzhůrF#miu,
nE6edá se to nahmatat ani změřit,
vzhA6ůruF#mi, nC#miese tě to vzhůrF#miu,
nE6ezbývá nic jiného, nežli věřit,
žEe když odhodHíš všechny pAytle s pEískem
a nažhHavíš všechny hAořákEy,
/: vzhA6ůruF#mi, žC#mie poletíš vzhůrF#miu, E6až nad mraky. :/
A tak má každý balón svoji duši,
duši neviditelnou, co ho nese vzhůru,
dál mi to rozebírat nepřísluší,
na to jsou odborníci nahoře na kůru,
a když má duši balón, mám ji taky,
a ta mi poskytuje jedinečnou šanci,
že kdybych odhodil ty saky-paky,
tak bych se vznášet moh' se stejnou elegancí.
®: Vzhůru, nese tě to vzhůru,
nedá se to nahmatat ani změřit,
vzhůru, nese tě to vzhůru,
nezbývá nic jiného, nežli věřit,
že když odhodíš všechna závaží
a nažhavíš srdce hořáky,
/: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :/
|
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
