CMůj první pěstní souboj byl jen pouAmihou dětskou hrou
důvod Gměl však velmi vážný jedné dívG7ce plavých G6vlasů kluci braCli míč
Pro Amijejí čest, pláčG a smutFný pohCled bezbranný
jsem pevně zaGťal pěG7stG6, C
Ale žádnej vděk ani vavříny že jsem vyhrál tenhle boj
všichni říkali mi rváči takhle jednou nejspíš skončíš v temným vězení
Léta jdou a jak jednou lidé na tvých zádech nápis napíšou je to lump
nikdy víc jej nesejmou
Šel jsem jinam hledat štěstí když mi bylo osmnáct
jenom abych poznal že není v prázdnejch parcích a na nádražích
Jen teplej déšť v náručí mě občas konejšil a ptal se kam se dáš
lá la laj...
Jednou uviděl jsem muže jak se hádá s malou dívkou bezbrannou
řek jsem pane to se nesluší - on chtěl se rvát,
líp měl znát sílu svou
A tak stal se ze mě boxer moje pěsti jsou můj chléb
jsem prej šapmiónem ringu a žádnej soupeř netuší když rány pěstí dávám
že si šeptám míč jí dej, na tu malou plavou dívku nesmí nikdo být už zlej
Indy:
