Ó, McDonald ten si žil,
íjá híjá hou,
vzdor šedinám si namluvil,
no, dívku náramnou.
Měla pleť jako mech
a když nabrala dech,
tu korzet se chvěl v základech,
ó, McDonald ten si žil,
íjá híjá hou.
A celé město v zápětí,
íjá híjá hou,
se octlo v děsném napětí
zásluhou těch dvou.
A když její nohy zřel,
tak se skrocoval a dřel,
na svou ženu muž zanevřel,
ó, McDonald ten si žil,
íjá híjá hou.
Pak pořádal se v měste bál,
íjá híjá hou,
sám, ó McDonald, snad se bál,
že skončí ostudou.
Jedny odrovnal mok,
druhí dostali šok,
jak prošla parketem s rukou v bok,
ó, McDonald ten si žil,
íjá híjá hou.
Tu z granda stal se sebevrah,
íjá híjá hou,
i vláda padla, blízký krach
vznášel se nad burzou.
Ona dál pila drink,
tančila swing
a lid se modlil: God over king,
ó, McDonald ten si žil,
íjá híjá hou.
I já v tom sále tehdy byl,
ííjáhou,
tu dívku jsem tam políbil
a řek budeš mou.
On shledoval než,
je dobře už jdeš
a nemáš zcvrklou tvář a pleš,
ó, McDonald ten si žil,
íjá híjá hou.
Tak skončil stařík svéhlavý,
íjá híjá hou,
a jak se dodnes vypráví,
skončil se slávou.
Dřív než navždy k zemi kles,
dívce hodil ještě bez,
tak tys mi lezla do karet,
však na pohřbu, věz,
ať hraje mi džez
a místo slz, ať řekne kněz:
Ó, McDonald ten si žil,
íííjá hooou.
|
Dušan Grúň:
Dušan Grúň:
Dušan Grúň:
