Zdeněk: Jsme spříznění, táhnem společnej kámen.
Michal: Tím, že jsi byl tam, kam přišel jsem já.
Z: Jeden k druhýmu teď mnohem blíž máme.
M: Jeden o druhým ví, že tam nebyl sám.
Z: Znám blondýny, ale ta tvá prostě září.
M: Přesne tohle jsem o tvý známý chtěl říct.
Z: Jó ?
M: To víš, že jó.
Z: Hmm, teď bych ti radši především znovu připomněl
to, o čem jsme se shodli čistě soukromně,
že kdo chce, nás dvou může se ptát.
M: Tak nic nevíme. Z: My nic nevíme.
M: Nic netušíme. Z: My nic netušíme.
M: Všem odpovíme. Spolu: Že včera jsem tě neviděl.
Z: Všechno zasklíme. M: Všechno hned zasklíme.
Z: Nikam nechodíme. M: My se nescházíme.
Z: Všem odpovíme. Spolu: Že včera jsem tě neviděl.
M: Je výhoda, že se tak dobře známe.
Z: Jinej kdyby to byl, tak to bych se bál.
M: Už slyším, jak hůl se nade mnou láme.
Z: Jinej určitě všechno hned vykecá.
M: Jsme vzdálený šířit senzační zprávy.
Z: Vždycky alibi máme zajištený.
M: Jó ?
Z: To se ví, že jó.
Z: Jó, snad ještě jednu věc bych ti teď rád připomněl,
to pětikilo, za který ses měl tak ohromně,
který jsi slíbil dneska mi dát,
to pětikilo.
M: Jaký pětikilo ?
Z: Co jsem ti včera dal.
M: Jaks mi moh něco dát,
když víš jako já,
Spolu: Že včera jsem tě neviděl.
Z: To pětikilo.
M: Jaký pětikilo ?
Z: Co jsem ti včera dal.
M: Jaks mi mohl něco dát,
když víš jako já.
Spolu: Že včera jsem tě neviděl.
|
Michal Tučný:
Michal Tučný:
