Pojď, půjdem na zem hledat démanty
z těch vzácně obyčejných vět,
pojď, půjdem jen tak lidem číst z úsměvů,
pojď se dívat, jak milují svět.
Pojď, půjdeme jim tiše z tváří číst
a vím, že nám se poštěstí,
že zvládnem spolu kouzlo jen z očí číst,
pojď, má lásko, pátrat po štěstí.
R: Je v nás, je v lidech, kteří doufají,
skrývá se v tvém trápení
a básník tomu štěstí jméno dal
krásné lidské pábení.
Pojď, půjdem spolu hledat démanty
z těch vzácných čistých lidských vět,
pojď, slétnem spolu na zem číst příběhy
lidí krásných, milujících svět,
co projdem starobylá náměstí
v tom žárném slunci poledním,
pojď, schválně do všech kašen nám pro štěstí
hodit pár svých mincí posledních.
R: Je v nás, je v lidech ...
doufají, co chtějí víc, než jen stát,
těch, co touží druhým teplo dát.
Sbor : Co touží teplo dát.
|