Předehra: ^{A A}Byla to zlá doba, ^Cvzpomínka se ztrácí, ^Fkrajem táhl mor a ^Cvládly dare^Gbáci. Tenkrát přišel on, co řekl že to stačí, že není nutný trpět a utápět se v pláči. Rozhod se být jiným ostatním být vzorem, zbavit se všech darebáků a skoncovat s morem. Jako slunce záře, zaslepil je světlem, co se do nich pálí a otřese světem. R: ^APřišel totiž ^Cčas ^Fna veliký ^Czmě^Gny, ^Aať se třese ^Czem ^Fa padají ^Cstě^Gny, ^Akdo z toho má ^Cstrach ^Fnebude stát ^Cv ce^Gstě ^AnÁÁÁm. ^CnÁÁÁm. ^FnÁÁÁm. ^CnÁÁÁm. 2x ^AMy jsme lidi lepší ^Cjdeme s novým řádem, ^Fkdyž víš co je proti dobrý ^Cpudeš s našim ^Gstádem, přinášíme pravdu, pravdu co nám patří, nesmíš se jí bránit všichni budem bratři, postaví svět, svět který on vidí, co na tom že přitom zařve pár nevinejch lidí. Dnešek bude krásnej, bude plnej lásky, nebude v něm bolest, skončí všechny hádky. R:... ^AKdo by býval čekal ^Ctakovejhle konec, ^Fměla přijít spása ^Ca ne tahle ^Gbolest. Je to všechno jeho vina, on nás všechny donutil, zabte toho grázla, on to všechno zavinil. Postavíme šibenici bude vidět zdálky, spravedlnost vykonáme nebude už války. Nastolíme právo děláme to pro lid, teď už víme jak jít na to o tom není pochyb. R:....