R: Milý ^Cpříteli, jak se Ti ^G7stydím psát, jak Ti říct, matiku máš marně ^Crád. Nemáš na to buňky ^C7snad, či si ^Fvíc s tím váháš hrát, tak Ti ^G7naposledy říkám, milý ^Cpříteli. 1. (Milý příteli) Včera odpoledne skončila škola. (jak se Ti stydím psát) Přišel jsem domů a ve schránce našel dopis s razítkem matematicko-fyzikální fakulty. (jak Ti říct) Byl jsem šťasten, jak jen může být člověk (matiku máš marně rád) z vůle rodičů vsazený na humanitně zaměřené gymnázium. (Nemáš na to buňky snad) Otevřel jsem dopis. (či si víc s tím váháš hrát) Začínal tak krásně. (tak Ti naposledy říkám) Dvěma slovy. (milý příteli) Milý příteli. R: 2. (Milý příteli) Náhle odkudsi přiletěla tabulka. (jak se Ti stydím psát) Jak už to v korespondenčním semináři bývá, někdo musí být poslední. (jak Ti říct) Byly ty příklady moc těžký – (matiku máš marně rád) nebo jsem úplně blbej? (Nemáš na to buňky snad) Tak jako tak, navždy budu uchovávat, (či si víc s tím váháš hrát) v srdci chránit a ve všech životopisech zmiňovat dopis, (tak Ti naposledy říkám) který začínal tak krásně – (milý příteli) milý příteli. R: