Věřím, tedy padám Věřím, tedy padám, já padám do hlubin a nemám strach. Klesám s veškerou důvěrou a nezvoním na poplach. Když věříš v to co vidíš, tak se šidíš o věčnost bezednou. Duše tvá zůstává, takže já sama musím padat tmou. Lá, lá la lá, lá la lá, lá la lá la la, lá la la… Já padám ke dnu času, pro tu krásu, kterou oko nespatří. Hledám a ptám se nocí na zlý pocit, proč ti nebe nepatří. Kéž tě neztratím… Muž: Neměj krásko strach, počkám, tam kde pramen vytéká. Válečník přežívá v slavných legendách... V legendách pohanských nikdo na mě nečeká. Lá, lá la lá, lá la lá, lá la lá la la, lá la la… Byť měl krytá záda jen tak padat statečný muž se bál, ač stejně jako Bůh mu věrný druh přec za zády stál. Věřím tedy padám, já padám do hlubin nebytí, klesám s veškerou důvěrou, že mě kdosi zachytí. Kéž tě neztratím, přepadá mě strach, abys našel, kde se pramen ukrývá. Nikdo tam nečeká, ve tvých legendách, v báchorkách nevězí cesta pravdivá. Věřím, znamená padám, Janku...