"Skupina Holki ukončila k 31. 12. 2003 svoji činnost." Tak praví její internetová stránka. Zůstal Pohádkový příběh. Je zajímavé, že u mnohých posluchačů, kteří teď vášnivě diskutují nad kvalitou hlasů Martiny Balogové nebo Anety Langerové, to Holkám procházelo.
Přitom ze všech špatných verzí písní Holki vždy neomylně trefily tu nejhorší. Jejich hity se podobaly dívčím deníčkům či telenovelám, které na vyprázdněném hudebním podkladu omílaly dokola: "Mám ráda, když se na mě usmíváš, když večer v náruči mi usínáš." Romantická slova padala Holkám z úst jako prázdné mušle, naprosto bez obsahu.
Holki nevědomky, a proto upřímně vysílaly zprávu nebo emoci, která byla pro publikum důležitá. Netýkala se hudby, ale jakési neohrabané obyčejnosti, která je protikladem dokonalosti. Holki kostrbatě vyprávěly třeba o útěku z domova, kýčovitě snily ve skladbě Ve snu se vdávám. Holki se staly Hvězdnou pěchotou mnohem dřív, než se pojem ujal. Jen s tím rozdílem, že fandové se Holkám nepošklebují, ale ztotožňují se s nimi.
Holka Ilona Csáková umí zpívat. A také má za sebou pohádku, ovšem s otevřeným koncem. Csáková hodila svůj talent do estrád či unylých vod italského popu. Dokladem je kompilační deska 22x Ilona Csáková. Zpěvačka, která na sebe upozornila s kapelou Laura a její tygři, svěřila svůj hlas popové manufaktuře, ze které vycházely spíše hudební polotovary.
Mýdlové bublinky písní Tornero, Zavři oči, když se červenám nebo Lháři nemají ani kouzlo roztomilé naivity. Splasknou při prvních tónech. V hlušině barvotiskové hudby skončil i starý hit Proč mě nikdo nemá rád nebo Madonnin chytlavý kolovrátek La Isla Bonita.
Na výběrové desce aspoň zní píseň Amsterdam, která má jakési prchavé kouzlo, novější skladba Krásná nebo vokální lahůdka Malý vůz. Soulový talent Ilony Csákové stále dřímá pod nánosy banalit, jimiž si zaplevelila cestu. Chce se věřit, že cesta z mělčin a slepých uliček povede k opravdovému zpívání.
Ilona Csáková - 22x
CD 77:50, vydala firma Monitor EMI.
Holki - Pohádkový příběh
CD 72:08, vydala firma Minotor EMI.
