Naposledy jsme s vámi dělali rozhovor, když vaše kariéra teprve začínala. Co se od té doby změnilo?
Všechno je hezké. Je pravda, že takové ty naivní představy pominuly. Hlavně je to o lidech, hodně jsem se za ty roky naučil, ale pořád je to taková hezká pohádka. Pořád nás to všechno baví. Je pravda, že začátek byl trochu hektický, je to všechno jako houpačka, což je fajn. Člověk neví, co ho čeká, a tahle nejistota je svým způsobem krásná, když se ráno probudíš a nevíš, co bude. Stále se něco řeší a je to takový kolotoč. Jinak jsme vydali spoustu písniček, nahráváme, takže mám splněný sen. Teď mám aktuální singl s Martou Jandovou, tak uvidím, jak se bude líbit, těším se na reakce. Vždy mi udělá radost, když vidím třeba po koncertě reakce na našich facebookových stránkách.
Velkým zlomem v životě je váš syn, kterému je už sedm měsíců. Jaké to pro vás je být otcem?
Vše kolem něj bylo také takové hektické, ale teď jsem ohromně šťastný. Všechno mě to vzalo a hodně jsem se na něj upjal. Mareček je to nejhezčí, co mě v životě potkalo. Myslel jsem, že to je třeba vyprodaný koncert nebo zlaté desky, ale teď jsem zjistil, že existuje něco, co má mnohem větší hodnotu, než tohle. Je to úžasné a vůbec jsem o tom nevěděl, myslel jsem, že na to ještě nejsem připravený, ale zjistil jsem, že docela ano, takže si to moc užívám.
Jak se vám daří skloubit otcovství s hraním?
Mám to štěstí, že maminka je rozumná, skvělá a tolerantní, takže mám prostor k tomu, abych mohl dělat, co dělám. Je to náročné, ale je to tak. Bydlíme teď všichni v Železné Rudě, takže musím hodně dojíždět, trávím dny v autě. Ale když přijedu domů a mám tam malého, tak je to příjemné. Bál jsem se, jestli to nenaruší takzvaný rock´n´roll, ale nestalo se. Ale i kdyby, tak malý je priorita.
Co vás lákalo na tom vrátit se z Prahy zpět do Železné Rudy?
Žil jsem v Praze deset let, dojížděl jsem do Železné Rudy za rodiči a kamarády. Ani nevím, jak to přišlo, ale pořád jsem přemýšlel, co mi v životě vadí, až jsem pak zjistil, že je to Praha. Je sice krásná, ale je to také město neřesti, takže člověk pořád někde je, a to je podle mě i dost nebezpečné. Prostě do Prahy nepatřím, narodil jsem se na Šumavě a nikdy jsem k velkoměšťáckému životu nepřilnul a asi ani nepřilnu. Je mi dobře na Rudě, na horách, na sněhu. Sice jsou všude lidé, kteří mě štvou, ale v Železné Rudě už vím, co mám čekat, a já jsem rád sám sebou. Lidé si mě tu méně všímají a berou mě takového, jakého mě znali od mala.
Byl důvodem i Mareček, že jste chtěl, aby vyrůstal tam, kde vy?
Rozhodně. Myslím si, že pro malé dítě je lepší, když je na malém městě, na zdravém vzduchu, kde není takový chaos a hluk, když jdete po ulici s kočárkem, tak nedrnčí tramvaje, což si myslím, že je pro dítě úplně špatné prostředí. V budoucnu budu i klidnější. Praha je podle mě nebezpečná.
Plánujete nějaké koncerty i na Klatovsku, když jste se do této oblasti vrátil?
Rádi bychom, ale podle mě koncertů třeba v Klatovech moc není. Chtěli bychom na podzim objet divadla s akustickými koncerty. Rádi bychom i do klatovského, abych mohl všechny své kamarády obohatit a předvést se.
Před koncem roku jsme spolu mluvili o novoročních předsevzetích, podařilo se vám nějaké vyplnit?
Ne, vůbec (výbuch smíchu). Já na to nejsem šikovný, přemohl jsem sílu své vůle, tak nějak se to říká. Ani si v budoucnu žádná dávat nebudu, baví mě život takový, jaký žiji.
Co nyní plánujete?
V osobním životě je mým snem mít na Šumavě baráček, postavit synovi malý vlek, kde by se mohl učit lyžovat, boboval by s kamarády, jezdil se mnou na čtyřkolce a podobně. V profesním životě je to jasné. Chceme hrát pro co nejvíce lidí a je nám jedno, co si o nás bulváry a kritici myslí. I když u kritiků jsem celkem oblíbený. Jsme moc rádi, že poslední dobou chodí na koncerty více a více lidí, což je jediný důkaz o tom, zda se písničky někomu líbí nebo ne. Takže to nás těší. Nyní bychom rádi vydali v dubnu nebo květnu novou desku. Myslím, že je tam cítit velký posun, takže se moc těším, až to lidé uslyší. Žádné velké šňůry do zahraničí neplánujeme. Nás baví zpívat česky a tak to chceme dělat i dál. Máme před sebou spoustu plánů.