Bendeho trojka za pět

Petr Bende je jedním z mála účastníků SupersStar a spol., který ze soutěže dokázal vytěžit nějakou kariéru. I když mu pomohlo, že byl muzikantem už před účastí před hlasujícím národem. Po poměrně dlouhé pauze vydal třetí řadovku pojmenovanou "Trojka", která nabízí to, co od něj čekáte, a nic navíc.

5/10

Petr Bende - Trojka

Vydáno: 25.10.2011
Celkový čas: 55:22

Skladby: Jsme tak stejný, Láska, Santa Monica, Jin a Jang, V samotách, Pouštní bouře, Čarodějka, Stěhuju se, Třicetiletý příběh, Srdcelhář, Kdybych byl, Na polštáři, Erifýlé, Train-spotter, Štědrovečerní

Vydavatel: D.A.N. Production

První dvě desky Petra Bende - "pb" a "Život ve vteřinách.cz" - sklidily na musicserveru v recenzích i makrorecenzích velmi pozitivní hodnocení. Jenže pak nastala (alespoň ve vydávání desek) několikaletá pauza, kterou pročíslo až živé vánoční dévédéčko. Novinku "Trojka" tak od druhého alba dělí pět let, což je u českého muzikanta téměř nevídané. A přitom se, co se hudební stránky týče, za ty roky zas tolik nezměnilo. Když už, tak k větší mainstreamovosti, což je zvláštní, vzhledem k tomu, že album nevyšlo u velkého vydavatelství, ale u D.A.N. Production.

První dvě desky obsahovaly v podstatě tři typy písniček - našlápnuté hitovky, balady a divnosti. Na nové kolekci, na níž najdete téměř neuposlouchatelných patnáct songů, ale Bende zcela rezignoval na ten třetí typ v pořadí, a tak nabízí pouze obyčejný poprock, buď rychlý nebo pomalý. A to je škoda, právě neočekávané experimenty jako "Let vážkám závidí" ho odlišovaly od zbytku domácí poprockové scény.

U nových písniček pak jen záleží na tom, jak dalece se Bendemu podařilo složit chytlavou melodii. Z rychlejších kusů potěší úvodní vypalovačka "Jsme tak stejní" či skvělá banjem podpořená "Santa Monica". Jenže většina nahrávky se nese ve středním či pomalém tempu, aniž by jakákoli z těchto skladeb dosahovala kvalit balad z minulých desek. A úvodní singl "Láska", který produkoval Carmen Rizzo? Pěkná obyčejná písnička, která se zcela po právu nestala hitem.

Petr Bende je bezesporu skvělý muzikant, zpěvák i skladatel. Na své třetí desce ale bohužel vsadil až na příliš obyčejnou notu, které nepomůže ani fakt, že album hezky hraje a aranže jsou bohaté. Jen je to prostě povětšinou nuda.

• Bende (Milan, 23.04.2012 18:19) Reagovat

  Autor recenze naprosto přesně vyjádřil můj pocit z Petra Bendeho. S tím rozdílem, že já to tak mám i u předchozích dvou desek. Uvědomuju si, že PB není žádná rychlokvaška, ale výbornej muzikant, jeho kapela šlape, má zajímavej hlas, jeho desky mají vynikající zvuk. Naživo jsem viděl PB jednou na Benátské noc a byl to jeden z nejlepších setů. Ale co je to všechno platný, když je to až na pár písniček...nuda.
  
  

• . (Pepa, 23.04.2012 19:51) Reagovat

  Není na recenzi na toto album už trochu pozdě? Pokud vím, vyšlo už snad před půl rokem. :-O
  
  

• . (Marta, 23.04.2012 23:03) Reagovat

  Dost zjednodušená recenze. Místo objektivního a poctivého rozebrání jednotlivých písní (což od profesionálního kritika očekávám) říct nuda, to mi přijde, že autor jen rychle (po půl roce) chtěl něco napsat. To se dá říct kámošovi u piva, ale ne na musicserveru :-).
  
  Oproti čtenáři Milanovi s článkem nesouhlasím, písně jsou melodicky i textově velice zajímavé, stačí jen se zaposlouchat a přemýšlet u toho. A třeba zkusit někdy živou verzi.
  
  
  

  • Re: . (larry, 25.04.2012 00:24) Reagovat

    Nedělejte P. Bend. zbytečné "píárko". ... hity jednoduše nikdy neměl. Je hlasem bez sdělení. Nic víc. L.
    
    

    • Re: . (José, 25.04.2012 00:38) Reagovat

      A bsence hitů, tj. pro mě songů donekonečna omílaných všemi rádii, až se z nich člověku udělá špatně, znamená, že hudba není kvalitní a nenese sdělení? Och, nechtěl bych mít takto radikální vidění světa. A propos už na základní škole v hudební výchově nás učili, že hit je píseň s vysokou oblibou pouze dočasnou.
      
      

10/10

Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze