DmiTeprve oči se mi GmiklíA7ží
Dmia ráno tryská z nočních GmimříA7ží
noci Gmiprobdělá Cs límcem Fdoběla
už jsi Gmishořela A7Dmidocela, Cdocela, Bdocela
Zmuchlané tváře křehká víčka
do pasu ohořelá svíčka
kniho dočtená nejsi na prodej
zůstaň zavřená
nevolej, nevolej, nevolej
DmiČerná Cna bílé Bmůže
dobrou Gmináladu či radu ti A7dát
Dmikabát Cz papíru Bz kůže
ale Dmiuvidíš příteli
Bse mnou se podělíš
Gmijak častoD#krát
Kolikrát si se sama bála
když tma nad horizontem tála
z písmen zavolal že tě dohoní
že tě odveze
na koních na koních na koních
A kolikrát ti bylo líto
že doopravdy nebolí to
že je spoutaný vazbou plátěnou
příběh napsaný
ozvěnou ,ozvěnou, ozvěnou
Černá na bílé .........
Nahlédnout za dubovou skrýši,
tam loví a pak o tom píší,
lávka přes věky ruce k podání,
perem doteky
do psaní, ze psaní, do psaní
A ve všech pohádkových knížkách
jsi letící v duhových výškách
že tě potěší že tě zahřeje
slunné přístřeší
naděje, naděje, naděje.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.