Tak si říkám, hele vo co jde?
Vždyť zejtra přijde taky den,
hlavně, že si držím naději a svůj sen.
A že ty stojíš pořád vedle mě,
svíráš mě v objetí a tak,
prostě když mě držíš za ruku, nemám strach.
Někdy je ti prostě nanic
a všechno špatně vypadá,
někdy se přítel změní v přízrak,
co ze zálohy napadá.
Někdy i vlastní krev tě zradí,
a ten co by tě držet měl,
otočí se k tobě zády
i tvoje jméno zapomněl.
No ale život běží pořád dál,
tak se s ním poper, jak to jde,
horší když ti dojde chuť a náboje.
Na dno si sáhnout neni příjemný,
kde kdo mohl by vyprávět,
podržet občas musej přátelé tvůj svět
Někdy je ti prostě nanic
a všechno špatně vypadá,
někdy se přítel změní v přízrak,
co ze zálohy napadá.
Někdy i vlastní krev tě zradí,
a ten co by tě držet měl,
otočí se k tobě zády
i tvoje jméno zapomněl.
Někdy je ti prostě nanic
a všechno špatně vypadá,
někdy se přítel změní v přízrak,
co ze zálohy napadá.
Někdy i vlastní krev tě zradí,
a ten co by tě držet měl,
otočí se k tobě zády
i tvoje jméno zapomněl.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.