Všude kolem jsou slyšet agresivní slova všichni jdou na jednu stranu, no tak my taky jdem v domnění lepšího bytí, naven sociální trosky my jsme ti nejtvrdší, tak serem na systém z běžného bytí prý už se dá jen zvracet říká a v ruce má mobilní telefon dost bylo řečí a pojďme všichni konat anebo ne, problémy dělá on ty jsi tak zlá, jak můžeš tohle tvrdit doba jsem já, tak co chceš ještě změnit snažím se jak to jde, podívej vždyť nepracuju kde by jsme mohli být, nebýt tu ten zasraný nikdo nestíhá, čas už nezbývá řeči zůstanou pro ty, co chtějí je slyšet pohled do prázdna fakt už nedávám zkouším jak se dá, jenže úspěch chybí možná dožiju se důchodu stáří osamělé jenom čekání na smrt vlastně jeden přítel zůstává s citem dál, v klidu kráčí v patách na stromě visí a držku plnou listí smějou se vlastnímu, skvělému systému občas se najdou i odvážnější borci, co slezou ze stromu, do nory pro změnu nevnímám- jestli mě ještě řídí nevím sám- kolik času tu ještě mám