SuperMusic.sk
Jak můžeš mi říct, že tohle se nás netýká. Jak můžeš mi říct, o co jsme na tom my dva líp. Jak můžeš mi říct, že z plánů a snů zbyla jen vidina. Jak můžeš mi říct, že ráno možná bude se chtít. Můžu se ptát, kdo a kdy tě má.......mám se bát. Můžu se ptát, jak moc jsem tu navíc. Můžu se ptát, kdo tvůj čas polyká. Můžu se ptát, ale zdi kolem řeknou mi víc. V tobě jsem se ztratil a našel víc než si přál, před tebou jsem hořel, teď padám. Jak mohlo se stát, že jsem jenom soused, kterýmu nemáš už co říct, z domova byt i z něj jenom kousek, z pulkou věcí za štěstím jít. Aniž bych o to stál, už vím, že dočasně nedostupná nejsi pro mě jen tak. Aniž bych o to stál, už vím, že jediný, pod co si nelehneš, je rozjetej vlak. Jak mohlo se stát, že jsem jenom soused, kterýmu nemáš už co říct, z domova byt a i z něj jenom kousek, s půlkou věcí za štěstím jít.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.