Nikdy víc
Sedím ve svém pokoji, zírám do zdi, nedokážu uvěřit, tomu co se děje
Dříve tak nádherný, teď, život je zkřivená směs skutečnosti a představ
Nevím, kde začít
Uzřel jsem tvou lásku ke mně zmizet v jediném momentu hlouposti. Noční můrou tohle může,
být, není to však sen, ó, chci křičet, zlomené srdce stále krvácí
Nikdy víc mluvit, nikdy víc se usmát
Vím že můj život nezůstane stejným
Nikdy víc se dotknout, nikdy víc cítit
Nikdy tě neuslyším volat mé jméno…znovu
V svých snech vidím, vidím jak ke mně přicházíš, vzpomínka ze starých časů
Probouzejíc se zjišťuji, že Peklo je chladné jako led a dotek hříchu mne sebral
Nic nepálí jako chlad
Nikdy víc mluvit, nikdy víc se usmát
Vím že můj život nezůstane stejným
Nikdy víc se dotknout, nikdy víc cítit
Nikdy tě neuslyším volat mé jméno
Jak hřešíme, tak trpíme
Upadl jsem v nemilost, chci se vrátit a vše odčinit
Nikdy víc mluvit, nikdy víc se usmát
Vím že můj život nezůstane stejným
Nikdy víc se dotknout, nikdy víc cítit
Nikdy víc mluvit, nikdy víc se usmát
Vše co vidím je budoucnost plná strachu
Nikdy víc se dotknout, nikdy víc cítit
Nikdy nemohu šeptat do tvých oší…Omlouvám se
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.