Tuhka - Popel
Jsi tak krásná,
když jsi tady po mém boku.
Už se víc nebojím toho okamžiku,
že by moje sny s tebou zmizely
a já už bych nemohl jít dál
Byla jsi tak silná,
když jsi byla po mém boku
ačkoliv ani pro tebe to nebylo snadné.
A když mě necháš, ponesu tě na těch křídlech,
která viděla tolik jizev
Tak se náš ztracený svět probudí do chladu
v našich rukách je jen popel
jak dlouho jsme bloudili
a i když nejkrásnější je v našem náručí
a i když vesmír je v našich rukách
pořád nemůžeme najít naši cestu
Zase jsi tak krásná,
když odpočíváš v mém náručí
Jak dlouho budu mít sílu tě tak držet
když tak snadno padáme těsně před cílem
Jen prázdný prostor v mé krvi...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.