Klín horských ůbočí porodil říční proud,
bázlivý pramínek s vodou tak průzračnou,
má dlouhou pouť.
Zurčí si v údolí díky té náhodě,
sní o všech přístavech, těší se na lodě,
má dlouhou pouť.
Do něj se vlévá i vláha všech louk,
strhává z břehů svůj jíl,
i bahno je důkaz, že žil,
řeka má, řeka má prodí dál.
Mohutní za nocí s deštivou příchutí,
kdo by z nás na březích mluvil o stárnutí,
má dlouhou pouť.
Tak jako já zná stesk vzdálených míst,
rozdíl mezi písní a snem,
i láska je důkaz, že jsem,
řeka má, života, proudí dál
Dál, dál, dál, ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.