1,Kaž^Ddý ráno po burčáku tr^Emiadiční mám snídaní, sni^A7dám tři okurky v láku, tře^Dsou se mi na dlani. Tak^Dsi říkam:Proč to piješ, kd^Emiyž ti to tak nesvědčí? Je^A7nže večer kamarádi, ti^D mě zase přesvedčí. R: N^Da věky tu přeci nejsí, N^Emia věky tu přeci nejsí, N^A7a věky tu přeci nejsí, N^Da věky tu přeci nejsí. 2,Vždycky, když jsme na Moravě, suď mě, kdo jsi bez viny, přísahám, že chci žít zdravě, odnesou to ledviny. Když vypiju čtyři decky, všechno kolem zrůžoví, objímal bych lidi všecky, pak mě múza osloví. R:Říká, ale klidně: Dej si! Na věky tu přeci nejsi, Na věky tu přeci nejsi, Na věky tu přeci nejsi. 3,Až spočinou moje kosti na hřitůvečku malém, neztracej te souvislosti, zpívejme si s Plíhalem. Nejkrásnější akort bude gé šest, život, fretka, běží dál, dvojhlas s andělem na kůru Nohavica zazpíval. R:Na věky ... 4, Trocha té melancholie čas od času neškodí, pravověrní optimisté, ti už se dnes nerodí. Až se znovu narodíme, třeba za tisíce let, jenom, prosim, vyberme si, někde jinde jinej svět. R:Na věky ... R:Na věky ...