UŽ SE NEMILUJEME
Tady jsme,
ještě jednou zmítáni emocemi.
Díváš se do mých očí, ale nevidíš mě...
Tady jsem,
cítím se ve Tvé náruči jako cizinec
Hladím Tě, objímám Tě,
ale poslední dobou Tě nepoznávám...
Něco je špatně,
ale jdeme dál ze dne na den
A jen to všechno zlehčujeme
Předstíráme, že se nic nezměnilo
Ale v našich srdcích víme, že nic není stejné...
Protože my se už nemilujeme,
Miláčku, nemilujeme se tak, jako dříve,
Můžeme se navzájem objímat,
Říkat, že všechno je v pořádku,
Ale nemilujeme se...
Vzpomínáš, když ses
nemohl dočkat, až vběhneš do mé náruče,
Když láska v mém srdci
byla vším, co jsi potřeboval,
Vzpomínáš, když jsi mě přiměl toužit,
aby noc nikdy neskončila,
Ten oheň, ta bouře,
žili jsme pro vzájemnou lásku,
Jestli někdy dvě srdce byla jedním,
pak to bylo srdce Tvé a mé,
Ale to bylo v jiné době,
Teď všechno, co můžeme ukázat,
jsou vzpomínky na sny, které jsme snívali
Protože my se už nemilujeme,
Miláčku, nemilujeme se tak, jako dříve,
Můžeme se navzájem objímat,
Říkat, že všechno je v pořádku,
Ale nemilujeme se...
Měli jsme všechno, když jsme ztratili svou cestu
Nevím, jak jen to všechno uplynulo,
Ale oh, můžeme to všechno vrátit zpátky?
Je příliš pozdě, můžeme se pokusit?
Jen jedenkrát, protože drahý...
Protože my se už nemilujeme,
Miláčku, nemilujeme se tak, jako dříve,
Můžeme se navzájem objímat,
Říkat, že všechno je v pořádku,
Ale neděláme...
Už se nemilujeme,
Miláčku, nemilujeme se tak, jako dříve,
Můžeme najít způsob, jak to zkusit?
Najít ještě jednou okouzlení,
Protože se nemilujeme...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.