SuperMusic.sk

Lucie Bílá - Individualita

Láhve jsou prázdný, kupé je plný, „Jen zklidni hormón, nedělej vlny”, říká ta vedle, ta v šatech s květy, pod nimiž hraje na kastaněty. Ještě, že v očích mám dobrou šťopku, ona však dodá: „Jseš dobrej, bobku, škoda jen, že nejsi ta individualita” . Povídám: „Já vás úplně chápu, mužských je spousta, málo je chlapů, kdekdo to zkouší, většinou marně, poznám to ráno na umývárně. Nadto vím z knihy Septuaginta, jak moc tu schází pověstná flinta, kdo ji vyndá ze žita ? Individualita!” Jenže tak těžko vstává se z kleku, s průměrným platem, ve středním věku, v tomhle jsem došel k naprosté shodě s nějakým borcem v půjčovně loděk. Řekl mi jednou, podruhé, posté: „Výkonnost klesá, únava roste, nejsem, s kým se počítá individualita” A přesto pořád dělám, co mohu, jsem jak ten anděl v barokním slohu, anděl, co tančí, znaven a zkřehlý uprostřed jiných na špičce jehly. Jako vy, madam, zoufale čeká, že přijde někdo svěží jak řeka, jako řeka rozlitá, individualita, individualita, individualita, individualita ....

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.