Nežil sem tehdy, nežiju ani teď Není mi lehko a kdo mi pomůže? Je to vzdálené, předemnou je zeď Já nemohu nic a kdo zato může Často sme posedlí, často hledáme Občas jen procházíme tmou sem a tam On mě osloví, já se ptám my se známe? on jen odpoví: život je klam dívám se do duše co neznám on se dívá stejně, však něco málo ví jsem osamělý, klidně to přiznám Ale tohle je osoba co čeká za zdí joo za zdíí, plno nebezpečí joo za zdíí, malé dítě brečí joo za zdíí, matce v náručí tam kde ti nikdo bezpečnost nezaručí joo za zdíí, plno nebezpečí joo za zdíí, malé dítě brečí joo za zdíí, matce v náručí tam kde ti nikdo bezpečnost nezaručí tak jak vteřiny plynou mění se věci za dobu uplynulou nezůstalo nic při starém mění se určitý typi lidi povahou a charakterem na sídlišti mému jménu blízkém že nejsou věci tak jak byli zvykem. všechno se pro ti tobě otáčí a podrazy vrací že všechny dobrý skutky se ti před očima ztrácí a převažují špatné myšlenky matné na dobré chvíle prožité od základní školy nastoleno mnoho změn od 15 prodírám se zkušenostma svým životem rodiči na ulici za chybu vyhoštěn falešnými kamarády obklopen a proti ostatním zůstal jsem zanevřen. Zůstal sem sám v čase vyškolen pouličním praktikám. proto spoleh sám na sebe mám. joo za zdíí, plno nebezpečí joo za zdíí, malé dítě brečí joo za zdíí, matce v náručí tam kde ti nikdo bezpečnost nezaručí joo za zdíí, plno nebezpečí joo za zdíí, malé dítě brečí joo za zdíí, matce v náručí tam kde ti nikdo bezpečnost nezaručí zeď nebyla tehdy, není tu ani teď je to otevřená lokalita, jihovýchodní svět betonu kopa a taky kopa smažek a vymrdaných kurew. zážeh, nádech, kopanec, výdech. a tak to chodí každý den, navždy spojen s hodonínem propleten fetem a krví mladých kluků bojujících za bílí sen. kopy nesmyslů a zaprodaných životů zbytečně mířících ke dnu, do toho kedru co je za zdí. nikdy se to nemění, ať v létě ve vedru, nebo v zimě v lednu nebo březnu tu zeď kámo nevidíš, ale můžeš si na ni sáhnout. můžeš po ní vylézt nahoru, ale bacha může spadnout. může tě stáhnout joo za zdíí, plno nebezpečí joo za zdíí, malé dítě brečí joo za zdíí, matce v náručí tam kde ti nikdo bezpečnost nezaručí joo za zdíí, plno nebezpečí joo za zdíí, malé dítě brečí joo za zdíí, matce v náručí tam kde ti nikdo bezpečnost nezaručí panel, oheň, beton, krev vidím v popelnici cigoše a hořící koše slyším řev, standartní domácí hádky věř mi, toto není život z pohádky. jako malé děcko brečel sem v pokoji slyšel rány, slyšel jen křik mojí mámy nejsem známý, nejdou o mě fámy, ale můj největší fella je pravda, ta vždycky za pravdu dá mi