^AVíš, maminko, v kostele ^Dstudeno je, a ^Cv hospodě člověk se ^Frozehřeje.^FMaj7 A ^Amusím ti říct, že tam ^Gvyjdou mi vstříc, tak ^Ddobrého na nebi ^Anemají nic. Až v kostele nabídnou pěnivý džbán a příjemným ohněm krev rozproudí nám, my celý den modlit se nepřestanem a nikdo se neschová za kostelem. Kněz bude pít při zpěvu, při kázání, my budem jak ptáčkové rozjásaní. A divoká saň, která střeží náš chrám, už zanechá rákosky, půstů a ran. A otcovský Bůh, který uvidí rád své děti tak šťastné, jak lze si jen přát, už nezvedne hlas, že je zlem truňk či ďas, a políbí ďábla a vystrojí kvas.