^HmiNahá paní šla o půlnoci hradem ^F#sama jen tak se sví^Hmicí. Na svém loži trápila se hladem, ^F#co je asi v ledni^Hmici. ^EmiMožná tam kuchař zane^F#chal ^Emikuře a nebo sa^F#lám ^HmiNahá paní pleská chodidlami ^F#o dlažbu kame^Hminnou. Refrén Jenže ^Dchlapi v brnění, v brnění schovaní, vědí, že královnu honí ^A7mlsná. A když se láduje, ji pozoruje celá armáda tuze ^D7ráda. Mezi^Gtím co nahá jí, oni se chechtají, má pocit, že tu jsou vystave^A7ní. ^F# Nahá paní běží zpátky hradem, za ní vlají špekáčky. Jenže za hodinu už je zase zpátky, hledá v kuchyni oplatky. Možná tu kuchař zanechal, safra, kam to sladký dal. Nahá paní pleská chodidlami o dlažbu kamennou. Nahá paní usíná ve své slasti, ustlala si na stole. Mezi bůčky a paštikami, pod hlavou má kremrole. Ráno probere se snad, armáda tu bude celou noc stát. Ale za tu srandu jim to prostě stálo, hlavně aby na ni netáhlo. Refrén Poučení každému je zřejmé, po šesté už nežerte.