Řekla, pojď na hrušky, jsou zralý, já na to, nejsme přece malý. Přesto však jsem vylezl pak na jednu hrušku sám. Podotkla, jen tak mezi ŕečí, za lesem, že jsou ještě větší, no tak jsem slez a šli jsem přes ten dlouhej les až tam. Jak ta dívka hbitá dole hrušky chytá, s jakou nóblesou. Jsem to mozek ptačí, plody mnohem sladší dole jsou, tak slezu radši. Řekla, pojď na hrušky, jsou zralý, zralý až jeden oči valí a šťasten, ach, je na hruškách, nechce se mu dom, jéé, háček je však v tom, žéé není strom jak strom. Tara rará .... Jak ta dívka hbitá dole hrušky chytá, s jakou nóblesou. Jsem to mozek ptačí, plody mnohem sladší dole jsou, tak slezu radši. Řekla, pojď na hrušky, jsou zralý, zralý až jeden oči valí a šťasten, ach, je na hruškách, nechce se mu dom, jéé, háček je však v tom, žéé není strom jak strom.