Petra: Není snadné najít čas a správnou chvíli, kdy mám slovům volnost dát. Bára: Kolik vyslovených vůbec došlo k cíli a často zbývá jen mít rád. Spolu: Už pár let nám něco brání být si blízko, zkusme vyjít s odvahou z temných pokojů, kde stropy jsou tak nízko, jak se najít, cesty jsou. Znám své viny, znám tvé sliby, jsou jak černé vrány, mají hlad, tak hledej na kolenou. Ten malý střep, co právě teď už, zdá se, vypad z rány, vrať ho zimním královnám. Petra: Já jen doufám, že už v sobě nemám pýchu, která boří, co se dá. Bára: Jen ty víš, že nemám na seznamu hříchů. Spolu: Že jsem prázdná, že jsem zlá. Znám své viny, znám tvé sliby, jsou jak černé vrány, mají hlad, tak hledej na kolenou. Ten malý střep, co právě teď už, zdá se, vypad z rány, vrať ho zimním královnám. Petra: Já se srovnám s tím, že neodolá žádám jenom. Spolu: Když se vyhnem dalším válkám. Znám své viny, znám tvé sliby, jsou jak černé vrány, mají hlad, tak hledej na kolenou. Ten malý střep, co právě teď už, zdá se, vypad z rány, vrať ho zimním královnám.