Dýky tři jsi vbodl
do dveří sám,
tyhle tři dýky
pod polštář dám.
Nevracej se zrána,
já nebudu už sama
nikdy víc, už víc, ó, ó.
Dýky tři cítím
jako zlý sen
a nechoď je zpátky
vytáhnout ven.
Dvěře jako mříže
jasně řeknou ti, že
nikdy víc, už víc, ó, ó.
Za tři dýky
stokrát díky,
rány zahojí mi včas.
Je to prosté,
její hosté
budou taky mít svůj hlas.
Na lásce z nich nikdo
neušetří,
polibky je bodnou
jak dýky tři.
Jen okamžik krátký,
co nevrátí se zpátky
nikdy víc, už víc, ó, ó.
Jen okamžik krátký,
co nevrátí se zpátky
nikdy víc, už víc, ó, ó.
Za tři dýky
stokrát díky,
rány zahojí mi včas.
Je to prosté,
její hosté
budou taky mít svůj hlas.
Nechoď už zpátky,
chladne tep,
srdce je kámen
i kdybys klek.
Dvěře jako mříže
jasně řeknou ti, že
nikdy víc, už víc, ó, ó.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.