David: Denně tě potkávám, vždycky se usmíváš, všem ostatním se zdá, že bůhví jak mě znáš. I když bych já moc chtěl, jsem stále, bohužel, jen pouhý známý. Jitka: Ty nevíš, že jsem tou, kdo celé noci sní, že jsem tou jedinou, kdo objímat tě smí. Ač léta známe se, jsi na mé adrese jen pouhý známý. David: Jen kvůli svým snům jsem vůbec nepoznal, žádné z kouzel, jež láska zná. Jitka: Hmm, možná jsi chtěl, však říct nic neuměl, až čas tvým šancím křídla vzal. Denně tě potkávám, snad stokrát za měsíc. David: A denně odcházíš s tím, kdo ti uměl říct včas to, že rád tě má a proto já jsem dál. Jitka: Jen pouhý známý. Jen kvůli těm snům jsi vůbec nepoznal, žádné z kouzel, jež láska zná. David: Mockrát jsem chtěl, však říct nic neuměl, však čas mým šancím křídla vzal. Jitka: Denně tě potkávám, snad stokrát za měsíc. David: A denně odcházíš s tím, kdo ti uměl říct. Jitka: Včas to, že rád mně máš. David: A proto já jsem dál. Jitka: Jen pouhý známý. David: A proto já jsem dál. Jitka: Jsi pro mně jen. David: Pouhý známý. Jitka: Jen pouhý známý.