Karel: Zapal svíčku, den už je v pánu,
věrný vlastním zásadám.
Lucie: Noční průvan křídly už mávnul,
co když svíčku sfoukne nám?
Karel: Rozsviť lampu, já tě chci vnímat
všemi smysly najednou.
Lucie: Což nelze, když soumrak
svět zahalí tmou.
Karel: Sluch a chuť mi slouží i ve tmě,
stejně tak i hmat a čich.
Lucie: A když ti říkám, pojď a tmou veď mě,
chceš mě dál mít na očích.
Karel: Ve tmě tmoucí tápu a bloudím,
pozbývám své jistoty.
Lucie: Tmou, i když krásnou
jít, mám-li jasno,
že jsi to ty.
Spolu: Potmě jsme všichni stejní,
v době, kdy má svět spát,
ten, kdo má laťku nejníž
i ten, kdo řídí stát.
Potmě jsme všichni stejní,
sluha i císař pán
a v té chvíli,
kdy s tmou splýváme,
je těžké zůstat sám.
Karel: Škrtni sirkou, já tě chci vnímat
všemi smysly chvilku dýl.
Lucie: Tma nemá soucit s očima tvýma,
může smáznout sex-appeal.
Spolu: Tma jen jednu barvu má,
jež další překrývá,
v té krušné chvíli
tma nás lehce zmýlí.
Potmě jsme všichni stejní,
v době, kdy má svět spát,
ten, kdo má laťku nejníž
i ten, kdo řídí stát.
Potmě jsme všichni stejní,
sluha i císař pán
a v té chvíli
kdy s tmou splýváme,
je těžké zůstat sám.
Potmě jsme všichni stejní,
sluha i císař pán
a v té chvíli,
kdy s tmou splýváme,
je těžké zůstat sám.
Potmě jsme všichni stejní,
potmě jsme všichni stejní,
potmě jsme všichni stejní,
potmě jsme všichni stejní...
Slavik
🌟
(5750 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.