Když den byl už slabý, umíral, tu přišel k nám vítr, zazpíval, já slyším zpěv oken: Zpívej dál, to vítr zpěv oknům přikázal. Tak jen zpívej dál, zpívej dál, zpívej dál, zpívej dál, tak jen zpívej dál, la la la la ..., tak jen zpívej dál. To vítr je bůh, co přichází a jen, když jsou vokna vod sazí, když den je už slabý, bolavý, tak přiletí a tiše vypráví. Tak jen zpívej dál, zpívej dál, zpívej dál, zpívej dál, tak jen zpívej dál, la la la la..., tak jen zpívej dál. A vítr pak častej chodil k nám a říkal mi: Co chceš, to ti dám. Já odpovím: Jen lásku a nic víc. A vítr teď vychází mi vstříc. Tak jen zpívej dál, zpívej dál, zpívej dál, zpívej dál, tak jen zpívej dál, la la la la..., tak jen zpívej dál, tak jen zpívej dál, tak jen zpívej dál.