Tak vcházíš do města, kde stárnou naše lásky, nad řekou kvetly tu, jó, hosté noční sázky. Pak vcházíš do města a hledáš zas tu chvíli, kdy byla jen tvou jedinou a kdy se nelze mýlit. Lásko má, bývalá, lásko má, á, á, á. Na auta lil se déšť a neón žlutě blýskal, za oknem pokoje já díval jsem se zblízka. Do tváře, do očí, tak známých z letních chvílí, jen tak jsme leželi a přišel hlasný příliv. Lásko má, bývalá, lásko má, á, á, á. Tak dávno je to pryč a přec to není dávno, před domem postávám a možná stačí mávnout. Už byl jsem v přízemí, pár schodů nás teď dělí, horko je mi najednou a nohy zdřevěnely. Lásko má, bývalá, lásko má, hm, hm, hm. Lásko má, bývalá, lásko má, hm, hm, hm.