Nejzkoumavější z pohledů ptá se mně ze zrcadla, jestli se usmát dovedu, bleduly, která zvadla. V koupelně, v baru, v pokoji těším se na ty schůzky, požehnán, kdo se nebojí přiznat si, že je v úzkých. Pokorně myslím na kila, na vápenaté mozky, do kuchyně jsem koupila tapetu s hradem Trosky. Chytrá jak maršál po boji, zapínám výstřih blúzky, požehnán, kdo se nebojí přiznat si, že je v úzkých. Chodívala jsem tancovat, teď čtu si knihy v tichu, co mě v nich baví, nevím snad příběhy svatých mnichů. Takovej mnich i bláto jí, dojde-li čaj a lusky, požehnán, kdo se nebojí přiznat si, že je v úzkých. Pracovní trh je nejistý, jenomže já mám kliku, úchyly, vědce, turisty zaujmu v panoptiku. Předpokládám, že na moji ceduli bude rusky, požehnán, kdo se nebojí přiznat si, že je v úzkých. Nejzkoumavější z pohledů ptá se mně ze zrcadla, jestli se usmát dovedu, bleduly, která zvadla. V koupelně, v baru, v pokoji těším se na ty schůzky, požehnán, kdo se nebojí přiznat si, že je v úzkých.