Měl roztrhaný kalhoty a pořád - pořád se jen smál,
v ruce žmoulal půlku cigára, co sebral v koši opodál.
Nedělal si hlavu s tou spoustou denních starostí,
jaký komu platit daně a jakých využít známostí.
Neměl růžovou budoucnost, ale na svět - na svět se jen smál.
Nevěděl, kde přespí další noc, o to se vůbec nestaral.
Neměl hlavu plnou těch našich všedních blbostí.
Přemejšlel čím svoje krysy dneska pohostí.
Chtěl bych bejt taky takovej - takovej jako je on.
Sedět na chodníku a všemu - všemu a všem se smát.
Vždyť co mi vlastně brání opustit tenhle lidskej shon?
Posadím se vedle něho a nebudu - nebudu si na nic hrát.
Sednul jsem si k němu a cigáro - cigáro jsem si dal.
Rozhlíd' jsem se po ulici a nahlas jsem se rozesmál.
Viděl jsem ty lidi, jak pořád někam spěchají. Nic z toho,
čemu my se smějem tyhle lidi neznají.
Nemám růžovou budoucnost, ale na svět - na svět chci se smát.
Nevím kde přespím další noc, o to už nemusím se bát.
Nemám hlavu plnou těch jejich všedních blbostí
a přemejšlím čím svoje krysy dneska pohostím.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.