Každé ráno, když jsou lidé venku
A je se jen tak proházím
Se dívám do slunce a vidím zář
Opuštěného a smutného starého muže
Jsem to já, jsem to já
A vím, jaký obvykle bývám
Nevím co říct, nevím co dělat
Ničemu nevěřím
Vidím, cítím
Že jsem ztratil svůj smysl života
Nevrátím se, ne když to budu zkoušet
Řekli o mně to, co jsem nevěděl
Ale já jsem jim řekl, že lžou
A chystal jsem se dokázat
Že všichni se mýlili
Nechápali, jak jsem to myslel
Ale nejsem to já, kdo se mýlil, jsou to oni
Každé ráno, když jsou všichni venku
A se jen tak procházím
Dívám se do slunce a vidím zář
Opuštěného, smutného a starého muže
Jsem to já, jsem to já
A vím, jaký jsem
Seschlý starý muž
Který se schovává před světem
Nikdy nezahlédne světlo
Které ho osvobozuje
Jeho zkažený život
Je jen otrava
Chci zjistit, kdo za to může
A jsem to já
osvoboď mě
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.