^AmiDusot kopyt dozněl, ^Epluk už dozpí^Amival, ^CPrach a dým roznesl dech vánku, /:^DmiProstřelený kotlík ^Amirzí se pokrývá, ^EZabili i mladou marky^Amitánku.:/ Málo nás tu zbývá s naší bolestí, Nepřítel snad nikdy ani nebyl, /:Kdo je ještě živ, ten mluví o štěstí, Kdo už ne ten poslouchá ho v nebi.:/ Na závěru ruka, smrtka na blízku, Duše vzlétá, hlava už se sklání, /:Komupak to píšem krví do písku, Příroda, ta nečte naše psaní.:/ Spěte, kamarádi, není proč se bát, Velitelé narodí se zase, /:Vojáčkové zase budou fasovat, Od eráru věčné ubikace.:/ (A) Spěte kamarádi, zpěv je jenom zpěv, Nic nového na tom světe nění, /:Zase bude láska, zase bude krev, Jen nebude nikdy usmíření.:/