Kamkoli Na okap si přised pták v černým fraku malý prosebník z ruky zobal, abych nebyl sám chleba střídy za trojník Pak se vznesl, letěl bůhvíkam, až tam kde chvojí nevoní Ty kde vězíš marně ptám se ptám Malá Ester od koní Kvůli Tobě jsem nemoh spát, snad mě čaj na nohy postaví, vítr Mikulášům pláště bral, připíjím Ti na zdraví Zamknu Ti oči na sedm zámků, vezmu Tě s sebou a Ty nevidíš, neslyšíš, jak svíce hoří Já si Tě rozbalím nejhezčí z dárků jsi malá skořápka plující kamkoli v tomhletom dešti po soukromém moři. Život zdá se mi jak dlouhej flám, Barborky snítky třešním zapletou do vázy v sále kde jsem hrál, za tisíc let rozkvetou jenom jedno si můžu přát a to se stejně nikdy nesplní střevíc mířil za ostnatej drát malá Ester od koní Zamknu Ti oči na sedm zámků, vezmu Tě s sebou a Ty nevidíš, neslyšíš, jak svíce hoří Já si Tě rozbalím nejhezčí z dárků jsi malá skořápka plující kamkoli v tomhletom dešti po soukromém moři.