1,Jdou dva takhle ulicí, rozkvetlou a vonící a jdou, nech je být, vždyť jim rozumíš. 2,Je jim sotva šestnáct pryč, odhodili dětský míč a jdou, jak je jim, to ty sotva víš. Rf,V říši snů tisíc světel svítí, v říši snů je pro ně plno kvítí a oni jdou stále dál 3,Když mají si co povědět, je tuze krásný jejich svět, svět snů, protkaný nití všedních dnů. 4,Domů se pak vracejí a zvuky jejich kročejí tu jsou, stále nám tu znějí tmou. Rf,... Rf,...