Probudil se ráno v posteli
Vedle bílý sochy kamenný
Vzpomínal, byl trochu nervózní
Za oknem dvě slunce svítily
Bolela ho hlava, nechápal
Cizí socha, jemnej bílej prach
Dole v parku prázdnej sokl stál
Večer o tom bude v novinách
A přitom myslel, když šel parkem
Že potkal krásnou holku
Úplně slyšel její boty
Klapaly na druhou dobu
Vstal a čekal až se uklidní
Pořád ještě byla v posteli
Četla knihu, oba mlčeli
Mlčeli i potom kolik dní
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.