1. Tenkrát Emi na začátku, když jsi D prožil první den,
tvoje C máma měla dlouhý vlasy,
jako D závoj ptačích per
černých Emi havranů, kteří D táhnou životem,
křídly C víří prach, zahánějí strach.
Byly F vším, cos tehdy D měl.
2. V řekách Emi osudů zkoušíš D hádat příštích směr,
kudy C bárka Tvá se nechá vést,
kdo by D veslem vládnout chtěl.
Jako Emi poprvé, jenže D dnes už víš to své.
Kolem C letí čas, prásknul bičem zas,
tohle F není v moci D tvé.
®: G Pláč milen D ců Ami ,
i osud blížen Emi ců,
C i smích lehkých G dam,
F i smutek prázdných D rán.
G Tvůj vlastní D svět Ami
i těch pár krátkých Emi let.
C I křik černýchG vran.
F Spoután či nespou D tán.
3. Píšu Emi prstem v písku hesla, D která změní svět.
Jenže C další vlna za vlnou
smazá D vá i těch pár vět.
Kdo je Emi spravedlivý, kdo je D zlý a kdo jsem já?
Dveře C otvírám, dovnitř posílám
kouzla F dobrá i ta D zlá.
®:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.