Hej, doufám, že ztichne i urnový háj, ať nastraží uši snad ti, kdo je maj. Teď poslyšte příběh, slzy vyhrknou vám, jak se nádherná nevěsta dostala k nám. Dál, dál tu o smrti hrej. Tak zahoďme pláč, přece nám je už hej! Vždyť není kam jít, s náma klidně si dej, všechny nás jednou červi proděravěj! Jó, to byla vám dívka, krásná jak z růže květ. Jenže pak tajemnej chlápek hlavu jí splet. Teda byl to fakt fešák, v kapse asni flok. Její táta jí zamkl, jen co překonal šok. Ona chtěla ho mít, mo fotr byl bloud, a tak začali k útěku plány kout. Dál, dál tu o smrti hrej. Tak zahoďme pláč, přece nám je už hej! Vždyť není kam jít, s náma klidně si dej, všechny nás jednou červi proděravěj! Jó, její milý měl plán. "Až nastane noc, tak uteč a pojď, vždyť já chci tě moc." Matčin závoj svatební dobře jí pad. "Co chtít jen víc, přece má mě tak rád?" "Však víš, doma spíš, neříkej ani muk. Vezmi rodinný šperk, zkrátka veškerej šmuk." Tam pod starým dubem u zdi hřbitovní ona dál čeká, dál a jen mlha je s ní. Je tu, ochotná jít proč vázne děj? A pak? Ona čeká... A pak? Tamhleto vzadu, není to on? A pak? Srdce jí buší tak moc A pak? Potom kámo, byla jen černá noc, a když se probrala pak byla mrtvá jak drozd. A z lásky a šperků tu zbyla jen zlost. Tak řekla si: Dost! Kdo by divil se jí že chce dál pravou lásku, co poctivě zní? Tu dnes někdo jí slíbil a čeká se jen. Že zůstane s ní, vždyť je s ní zasnouben. On zůstane navždy, jak líbí se vám, když tím ten svůj song dozpívám? Dál, dál tu o smrti hrej. Tak zahoďme pláč, přece nám je už hej! Vždyť není kam jít, s náma klidně si dej, každý z nás červi posvačej!