Óda na Vendu („Religious war“) Kráčí, kráčí, na všechny se mračí, všechny vopruzuje a všechny vytáčí, dlouhej proslov ho vždycky provází, klacky v lese sbírá, pod nohy je nahází. Pozdě večer hlavou do zdi buší, že se to nesluší, že nám zkušebnu zruší, my však chceme dál ve zkušebně hrát, písně o zlém starostovi nocí rýmovat. R: No, kde to sme? No, v Hluboký! (…Túžim ti vravieť z mosta do prosta tak, ako v našom meste starosta, hlavy by sme mali čisté a duše cítili to isté…) Kráčí, kráčí na všechny se mračí, všechny vopruzuje a všechny vytáčí, dlouhej proslov ho vždycky provází, klacky v lese sbírá, pod nohy je nahází.